Od roku 1985 se organizují skupiny mexických indiánů, aby společně čelily hospodářské a politické izolaci ve vlastní zemi. Patří k nim svaz malopěstitelů ISMAM v Chiapasu a družstva spojená do organizace Etnias Michiza ve státě Oaxaca. Možnost odbytu prostřednictvím těchto organizací představuje pro pěstitele významný přínos tím, že jim dovoluje obejít místní překupníky (ti jsou pro obchod s kávou typičtí, v Latinské Americe jsou označováni ´kojoti´) a docílit tím lepších cen.

O producentech:
ISMAM - Indigenas de la Sierra Madre de Motozintla
ISMAM je svaz mexických drobných zemědělců, který byl založen církevními představiteli. Oblast Sierra Madre trpí špatnou infrastrukturou, vysokým analfabetismem, malou nabídkou práce a nízkou životností obyvatel. Hlavní obyvatelé jsou indiáni, kteří jsou díky mexické politice udržování nejen v politické, ale i hospodářské izolaci. Proto ISMAM od roku 1985 zastupuje jejich zájmy a díky fair trade se snaží o zlepšování životních podmínek těchto skupin obyvatel.
Určitým východiskem je družstevně organizované uvádění zemědělských produktů na trh a vynechání zprostředkovatelů. Těžištěm je při tom káva, která je hlavní plodinou regionu. V současné době se na projektu podílí přes 1300 drobných rolníků, kteří jsou většinou příslušníci původních kmenů. Při pěstování kávy využívají tradiční znalosti předávané z generace na generaci. Jedná se o metody velmi blízké principům ekologického zemědělství, které se staly stěžejním bodem práce v ISMAMu a základem pro certifikaci BIO.
Pěstování kávovníků v nadmořské výšce 800 - 1600 metrů je zajišťováno manuální prací a bez použití agrochemikálií. K dalším technikám ekologického zemědělství patří také kompostování, ochrana půdy proti erozi a pěstování na terasovitých políčkách nebo přirozený, biologický boj se škůdci. Po sklizni je káva zpracována ve vlastní sušárně.
S vědomím, že pouze šetrné nakládání s přírodou může zachovat kvalitní život, se ISMAM snaží o rozšiřování ploch ekologické produkce. A tak jsou vedle kávy, která roste pouze na 1/4 zemědělských ploch, rozšiřovány i základní potraviny jako kukuřice, fazole a proso, pěstované podle pravidel ekologického zemědělství.
Organizovaný obchod s produkty je pro ISMAM pouze jedním krokem k lepšímu životu. Proto se navíc rozvíjejí aktivity v oblasti výživy, zdraví, rozvoje infrastruktury, na podporu žen a ochranu kulturní identity.

Etnias Michizá
Dalším sdružením mexických indiánů, které podporuje jejich samostatnost a kulturní rozvoj, je Etnias Michizá, kooperativní svaz, který se nachází v mexickém státě Oaxaca. Přibližně 350 členů z 24 vesnic a pěti různých etnik zde nacházejí společný prostor, kde se mohou realizovat. Hlavním polem působnosti je zemědělská produkce, odbyt produktů na trhu, zdraví, podpora žen, kultura a vzdělání.
Podobně jako ve sdružení ISMAM i zde rolníci postupně přešli k ekologickému pěstování kávy. Káva se pěstuje na políčkách většinou menších než jeden hektar, ležících na horských úbočích a obhospodařovávaných ručně. Stromy tvořící stín chrání kávovníkové keře před sluncem a vytváří tak vhodné klima pro jejich zdárný růst. Ostatní rostliny jsou regulovány mačetami. Posekaný plevel, slupky z kávových bobů, zvířecí trus a kuchyňské odpady slouží jako složky kompostu.
Veškeré práce spojené s pěstováním kávy provádějí jednotlivé rodiny. Pouze v době sklizně, od prosince do března, najímají další pracovní síly ze sousedních vesnic. Ruční sklizeň kávových bobů probíhá několikrát, neboť nedozrávají najednou. Po sklizni je dužina červených kávovníkových plodů oddělena vodou ve ždímačce a zůstávají zelená semena - kávová zrna. Po mytí, sušení a třídění jsou zrna zašita do pytlů a dopravena na shromaždiště.
Členové sdružení Michizá hledají stále další plodiny pro vytvoření alternativ ke kávě. Zaměřili se například na pěstování ibišku, který je jako čaj velmi oblíbený i v Mexiku. Dále na citrusové plody, maniok, dýně, cukrovou třtinu, koření a na produkci základních potravin - kukuřice a fazolí. Veškerou rostlinnou produkci doplňuje chov hospodářských zvířat.