Sociální podniky? Smysluplná práce s velkým potenciálem do budoucna, přestože nemá momentálně na růžích ustláno, chtělo by se říci. Naštěstí přibývá po celé zemi podniků, které dávají před ziskem přednost lidem a péči o přírodu. I když ani zisku se nebrání.
Přivítá nás vůně kávy, týmový duch a čilý cvrkot. V kostelecké Fair & Bio pražírně nedaleko Prahy to žije. Zaměstnanci pečlivě balí upraženou kávu a práci si zpestřují vtipkováním a sdílením svých radosti i strastí. Do toho se pečlivě připravují objednávky k odeslání zákazníkům. S usměvavou asistentkou Renatkou si popovídáme o pozitivním přístupu k životu, Verča s úsměvem kontroluje, jak se balí káva pro zákazníky, Ondrovi se pusa nezastaví. Typický den v pražírně. Co je na práci v tomhle podniku kromě lidí nejlepší? Že máte kvalitní kávu hned po ruce. A můžete si kofeinový doping doladit třeba devíti lžičkami cukru jako náš Lukáš.
Naše pražírna jako průkopník udržitelnosti
Fair & Bio pražírna představuje českého průkopníka propojování různých konceptů udržitelnosti v podnikání. Téměř 68,5 % zaměstnanců jsou osoby se zdravotním znevýhodněním a neuvěřitelnými životními příběhy.
„V naší Fair & Bio pražírně dáváme šanci lidem, kteří ji zpravidla nedostávají,“ říká její spoluzakladatel Martin Třešňák. „Práce v pražírně pro ně znamená hned několik benefitů najednou: finanční příjem, smysluplnou seberealizaci, mezilidské kontakty, zlepšení vlastních dovedností a vzdělávání.“ A to není všechno – zaměstnanci absolvují i společné workshopy a exkurze do podobně orientovaných podniků. Pro lidi s mentálním postižením je vážení a balení kávy vhodnou prací, kterou každý vykonává podle svých kapacit. Jinde v regionu by se obtížně uplatnili a sociální podnik jim tady nabízí dlouhodobou práci, což přispívá k jejich integraci do společnosti.
Sociální podnikání jako nejzdravější forma podnikání
„Fair & Bio družstvo vzniklo ve snaze udržovat rovnováhu mezi sociální, environmentální a ekonomickou složkou,“ vysvětluje Markéta Vinkelhoferová, mentorka environmentálního sociálního podnikání v Česku, která Fair & Bio pražírnu před devíti lety spoluzakládala. A právě tehdy začala její intenzivní osobní zkušenost se sociálním podnikáním. Inspirací zakladatelům z Fair & Bio družstva byli fairtradoví pěstitelé kávy ze zemí globálního Jihu. To, jak hospodaří i pracují – šetrně k planetě i lidem.
„Byznysověji založení jedinci to mohou nazývat překážkami, vizionářské osoby však ví, že jednou budou takto muset podnikat všichni, abychom jako lidstvo na planetě obstáli.“ Podle ní jde o nejzdravější a nejprogresivnější formu podnikání. Povinné ekologické a sociální prvky v podnikání se postupně stanou realitou minimálně v Evropě, kde se připravuje Green Deal a opatření brzy začneme pociťovat.
Nezaměňovat s chráněnými dílnami
Sociální podnikání to sice v ČR nemá zatím úplně snadné. Jedním z oblíbených mýtů o sociálním podnikání je třeba ten, že jde o nepříliš kvalitní produkty z chráněných dílen, které si kupujeme ze soucitu a uchlácholení svědomí. „Sociální podnikání už dávno není synonymem chráněných dílen, za které je často zaměňováno, případně neziskovou činnost, za kterou bylo dlouho považováno. Jedná se o kvalitní produkty, vyrobené často z lokálních surovin, které mají svoji cenu, o níž netřeba smlouvat, a také není dobré ji porovnávat s konvenčním zbožím s nejasným původem,“ vyvrací tuto zažitou představu Markéta. Podle ní jde o svébytné firmy s originálními produkty a přínosem pro celou společnost.
Spolupráce sociálních podniků je výhra
A Fair & Bio pražírna je toho skvělým důkazem. Funguje a přispívá jak na globální, tak na lokální úrovni. O to právě jde – sociální podniky by měly být přínosné jak sociálně, tak environmentálně. Je radost pozorovat, když tomu tak někde skutečně je. Úspěšnému oživování regionů se věnují i další sociální podniky – například naše spřátelená Mýdlárna Koukol (poslechněte si společné povídání v podcastu Loopa), Fér Kaffé Veronica a Jizerská Levandulovna, které spojuje i podpora biodiverzity a zaměstnávání žen s malými dětmi i osob v předdůchodovém věku. Právě tyhle podniky přinášejí další společenský prospěch: rozvíjejí lokální ekonomiku, kulturní i komunitní život. Stejně jako další sociální firmy, se kterými dlouhodobě spolupracujeme: čokoládovna Mana, Dobroty s příběhem nebo Modrý domeček. Každý jeden z nich stojí za návštěvu i podporu.
Sociální podniky nové doby, tedy unikátní organizace se stejně silným environmentálním i sociálním rozměrem, razí v Česku cestu i pro ostatní. A i když ta realita, navzdory všem těm dobrotám, které produkují, není vždycky úplně sladká, je to cesta, po které má smysl jít. Podnikání, při kterém stojí na stejné úrovni péče o člověka, přírodu a zisk je totiž tou nejzdravější variantou, neboť řadí potřeby lidí i životního prostředí před maximalizaci zisku.
|
Výzvy sociálního podnikání
Sociální podnikání je v ČR na vzestupu (vyplývá to z dat Tematické sítě pro sociální ekonomiku z roku 2018). V českém prostředí již zakotvilo sociální zemědělství, rozvíjí se i environmentální sociální podnikání. Do povědomí začíná pronikat i koncept cirkulární ekonomiky a častěji je slyšet o potravinové suverenitě a komunitou podporovaném zemědělství. Podnikatelé se samozřejmě v tržním prostředí potýkají s řadou problémů. Podle Zprávy o českém sociálním podnikání se shodnou, že by většina uvítala flexibilnější dotační podporu a příspěvky na zaměstnávání širšího spektra znevýhodněných osob. Zatím jsou poskytovány jen osobám se zdravotním postižením. A dobrý zákon o sociálním podniku by navíc sociálním firmám ulehčil situaci a přispěl k lepšímu porozumění toho, čemu se věnují: podnikání pro lidi a planetu. |
|
Nakoukneme do historie Zajímavé je, že historie sociálního podnikání a družstevnictví je po dlouhou dobu našich dějin totožná. Kořeny sociální ekonomiky a sociálního podnikání v českých zemích sahají do 19. století, kdy byl ještě za Rakouska-Uherska vydán liberální spolkový zákon a začaly vznikat první spolky a družstva. V období mezi 1. a 2. světovou válkou dosáhlo české družstevnictví vrcholného rozmachu. Po sametové revoluci se začala obnovovat občanská společnost, což přineslo zakládání nových spolků a nadací. Ty pak přispěly k rozvoji sociálního podnikání. Dnes se jedná o několik stovek podniků všeho druhu, mnohé vznikly za finančního přispění Evropského sociálního fondu (prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí). V roce 2009 vzniká neformální Tematická síť pro sociální ekonomiku TESSEA, která se stala názorovou platformou pro sociální ekonomiku a stála u zrodu principů sociálního podnikání. Od roku 2015 TESSEA ČR jako spolek zastřešuje sociální podniky a je hlasem české sociální ekonomiky. |
Připravila: Jana Uhlířová
Fotky: Stanislav Komínek (NaZemi), Martin a Magdaléna Špeldovi, Jakub Hrab (archiv Fair & Bio pražírny), Canva.com
Zdroje: TESSEA.cz, Mýdlárna Koukol, Loopa Vojty Kovala, České sociální podnikání