Náš tým

Štěpán

stepan medailonek banner

 

Nadšený sběratel a kávový milovník

Štěpán vášnivě sbírá policejní a vojenské uniformy. Ve skříni mu jich momentálně visí asi čtrnáct. Některé má tolik oblíbené, že v nich rád přijde i do práce. Rád sbírá i nášivky (250), vizitky (3500) a angličáky či motorky (300).

Do naší party patří od listopadu 2016. Pracant je to velmi pozorný a svědomitý. Jeho zkušenost s kávou to není první. Předtím pracoval v kavárně Berenika ve Vysokém Mýtě, kde byl dokonce vyhlášen jako nejlepší číšník.

Štěpán vyrůstal v Orlických horách, kde si už od malička hrál s kamarády na vojáky. Vyučil se zahradníkem a s nadsázkou dnes říká: Bylo to jen "letní vzplanutí". Jediné zahradničení, kterému se dnes rád věnuje, je sázení pomlázek u rybníka, kde si právě v dětství hrával. Letos o Velikonocích jich tam napočítal celkem 16.

Nade vše miluje svoji přítelkyni Moniku, díky ní se od základu naučil znakovou řeč. Společně rádi chodí na různá představení do divadel, zajdou si na výstavu nebo se jen tak prochází přírodou. Jejich další velkou společnou zálibou je vaření - “láska přece prochází kuchyní,” směje se Štěpán.

Jeho velký sen je proletět se vrtulníkem Mig-24.

Lukáš

lukas medailonek banner

 

Srdcař, co nezkazí žádnou legraci

Lukáš, to je nekonečná studnice vtipů a legračních historek ze života.

V listopadu 2019 to bude již 6 let, co Lukáš poprvé vstoupil do pražírny. Je to velmi pozorný pracant, který dává přednost kvalitě před kvantitou. Lukáš je rodilý Pražák. Nadevše miluje hip hop, svoje přátele a naši kávu slazenou 8 cukry.

V mládí prošel těžkou životní zkouškou, když v 15 letech poprvé přičichl k pervitinu, zažil kvůli drogám to, co jeho vrstevníci vídali jen ve filmech. Ze dna závislosti se i díky léčbě dokázal vymanit a rád teď někdy vypráví různé historky z pražského podsvětí.

S úsměvem vzpomíná i na svoje dětství: „Když jsem byl malej, hodně mě bavilo jezdit s kolečkem, z bláta jsem dělal maltu a pořád jsem něco stavěl. Šel jsem na stavební učňák, ale školu jsem nedodělal, bylo to těžký období a já neměl moc motivaci se učit. Teď mě to občas mrzí - mohl jsem si postavit barák, mít svoji firmu, ale zase bych nepoznal vás,” směje se.

„Můj sen je mít holku - vzít deku, koupit dobrý víno, brambůrky, jít na kopec a pozorovat západ slunce. Místo už mám dávno vyhlídnutý.“

Filip

filip medailonky

 

Usměvavý a stále dobře naladěný

K pražírně patří už šestým rokem a spolehlivějšího a pozornějšího pracanta byste těžko pohledali.

Když má Filip volno, doma ho moc nepotkáte, je to společenský člověk s neuvěřitelným rozsahem zájmů. Hraje šachy, dámu, čte knížky, jezdí na koncerty, výstavy nebo na turnaje petanque. Zrovna nedávno byl na jednom takovém v Ostravě a domů si přivezl hned dvě
medaile.

Ze všeho nejvíc má rád rajskou se šesti a veselou společnost okolo sebe, i proto se mu práce v pražírně tolik líbí.

„Když jsem byl malej kluk, moc jsem si přál být hasičem, s bráchou jsme dokonce chodili do hasičského kroužku, ale pak už to nešlo kvůli mému hendikepu. S bráchou jsme si užili spoustu legrace, hráli jsme fotbal, chodili se koupat na Ovčáry. Rád na to vzpomínám.“

Ač je to pro některé z nás samozřejmostí, Filip ještě nikdy nebyl u moře. Moc rád by se tam podíval a my mu moc držíme palce, ať se mu jeho sen brzy splní.

Stránka 1 z 1 - 3 položek celkem

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.